Chorvatsko
Chorvatská republika se nachází v jihovýchodní Evropě. Pobřeží Jaderského moře je převážně skalnaté s mnoha ostrovy, ve vnitrozemí se nachází vápencová pohoří, které se mohou chlubit krasovými jeskyněmi. Podnebí je zde teplé středomořské a tomu odpovídá i rostlinstvo. V Chorvatsku se nachází 7 národních parků, Kornatské ostrovy a Plitvická jezera s vodopády a travertinovými kaskádami.
Nabídka: Chorvatsko
Oficiální název:
Republika Chorvatsko (Republika Hrvatska)
Hlavní město:
Zagreb
Časové pásmo:
stejný jako v ČR
Jazyky:
srbochorvatština
Náboženství:
římští katolíci 77%, protestanté 0%, pravoslavní 11%
Zdraví:
V dubnu 2002 bylo podepsáno Správní ujednání k provádění smlouvy mezi Českou republikou a Chorvatskou republikou o sociálním zabezpečení. Na základě tohoto ujednání je občanům ČR poskytnuta nutná a neodkladná zdravotní péče na účet příslušné české pojišťovny. Tento nárok se vztahuje na všechny věcné dávky, jejichž poskytnutí je nezbytné pro odvrácení ohrožení zdraví či života. K tomuto účelu je nutné si na pobočce příslušné české zdravotní pojišťovny vyžádat formulář CZ/HR 111, potvrzující nárok na okamžité potřebné věcné dávky při přechodném pobytu na území Chorvatska. Se souhlasem příslušné české zdravotní pojišťovny je možné během pobytu v Chorvatsku čerpat i zdravotní péči nad rámec péče nutné a neodkladné. V úvahu přichází zejména situace, kdy je zřejmé, že pojištěnec bude tuto péči po dobu pobytu v Chorvatsku potřebovat, např. dialýza, léčba následku úrazu. K tomuto účelu je možné na pobočce příslušné zdravotní pojišťovny požádat o souhlas na formuláři CZ/HR 111 A, potvrzující nárok na věcné dávky i nad nezbytný rámec. Udělení souhlasu nebo jeho odmítnutí je plně v pravomoci příslušné pojišťovny. Nárok na zdravotní péči na základě mezinárodní smlouvy lze v Chorvatsku uplatnit pouze u smluvních lékařů chorvatského Zavodu za zdravstveno osiguranje (seznam oblastních úřadů Chorvatského ústavu nemocenského pojištění a jejich poboček je k nahlédnutí na:www.cmu.cz). Při uplatnění nároku na zdravotní péči je zapotřebí se s formulářem CZ/HR 111 (potvrzeným u příslušné české pojišťovny) obrátit na nejbližší pobočku Chorvatského ústavu zdravotního pojištění - Hrvatski zavod za zdravstveno osiguranje. Výměnou obdržíte tzv. “bolesnički list”, který předložíte lékaři. Lékař je zpravidla ochoten Vás ošetřit i bez výše uvedeného dokladu, pouze proti předložení formuláře CZ/HR 111. Pokud nemáte ani formulář potvrzený Vaší českou pojišťovnou, bude od Vás při ambulantním vyšetření vždy vyžadována hotovost. Na základě mezinárodní smlouvy čeští pojištěnci vstupují do režimu platného pro chorvatské pojištěnce. Z toho vyplývá i nutnost platit spoluúčast ve stejné výši jako místní pojištěnci (15 - 50%) V případě, že jste byli nuceni uhradit péči v hotovosti, nechte si vystavit účet, z něhož přesně vyplynou poskytnutá plnění. S tímto účtem se po návratu obraťte na Vaši zdravotní pojišťovnu, která Vám refunduje Vaše náklady do výše odpovídající cenám ve veřejném chorvatském systému. Výše uvedená částka bude ovšem zapravidla nižší než částka, kterou jste museli zaplatit. Smlouva s Chorvatskem nekryje transport zraněného zpět na území ČR ani nutnou spoluúčast. Tyto náklady Vám česká zdravotní pojišťovna neuhradí. Z tohoto důvodu jednoznačně doporučujeme před výjezdem na území Chorvatska uzavřít smluvní cestovní připojištění. Pokud hodláte v době své dovolené v Chorvatsku provozovat některé sporty - např. potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skůtrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech, je třeba se pro tzv. rizikové sporty připojistit, neboť běžné pojištění se na tyto sporty nevztahuje. Podrobné informace o rozsahu poskytované lékařské péče občanům ČR v Chorvatsku Vám podá Vaše zdravotní pojišťovna, od které obdržíte rovněž nezbytné formuláře a seznam poboček chorvatských pojišťoven nebo na webových stránkách Centra mezistátních úhrad: www.cmu.cz.
Důležité kontakty:
Policie: 92
První pomoc: 94
Požárníci: 93
Poskytování pomoci na silnicích: 987; 987@hak.hr
Všeobecné informace: 981
Informace o místních a meziměstských telefonních číslech: 988
Informace o mezinárodních telefonních číslech: 902
Předpověď počasí a aktuální dopravní informace, vč. stavu vozovky 060520 520
Chorvatský autoklub (HAK):00385 1 4554 433 a 4640 800; www.hak.hr; e-mail: info@hak.hr
Záchranná a pátrací služba (na moři): 9155 (DAN), VHF kanály 16, 10, 74
Dekompresní komory: PULA tel/fax +385 (0) 52 217 877. 24572
mobil: 098 255 945. 098 219 225
SPLIT + 385 (0) 21 354511, 361 355, 343 980
Elektřina:
V Chorvatsku je zaveden střídavý proud 220 V, napětí 50 Hz. Zásuvky zpravidla odpovídají naší normě. Starší typy zásuvek můžete najít jen v některých apartmánech v soukromí.
Podnebí:
Podnebí u pobřeží je středomořské, ve vnitrozemí mírné kontinentální.
| Měsíc | I. | II. | III. | IV. | V. | VI. | VII. | VIII. | IX. | X. | XI. | XII. |
| Průměrná teplota vzduchu °) | 12 | 14 | 14 | 18 | 21 | 26 | 29 | 28 | 25 | 21 | 17 | 13 |
| Průměrná teplota vody °) | 15 | 19 | 21 | 22 | 19 | 15 |
Měna:
kuna = 100 lipa, mezinárodní označení: HRK
Cestovní doklady:
platný cestovní pas, přičemž chorvatské orgány požadují, aby platnost cestovního dokladu byla minimálně na dobu pobytu na území Chorvatska. Vzhledem k tomu, že Chorvatsko umožňuje vstup na své území i na základě předložení občanského průkazu občana ČR, lze jako cestovní doklad k cestování do Chorvatska fakticky použít i občanský průkaz ČR. S ohledem na skutečnost, že jde o jednostranné opatření jiného státu, nemůže Česká republika nést odpovědnost za aplikaci tohoto jednostranného opatření, popřípadě za komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na území tohoto státu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto nadále doporučuje při cestách do Chorvatska použít platný cestovní pas ČR. Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o pojištění vozidla (zelená karta), kterou na trase ČR - Rakousko - Slovinsko - Chorvatsko vyžadují policejní orgány všech států, kterými na cestě do Chorvatska projíždíte.
Vízum a vstupní formality:
občané České republiky nepotřebují při turistických cestách do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů. Při cestách za výdělečným účelem či za účelem studia je nutno požádat o odpovídající vízum chorvatské velvyslanectví v Praze. Na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatska může být vyžadováno předložení stanovených finančních prostředků ve výši 100 EUR/den, v případě zájezdu pořádaného cestovní kanceláří 50 EUR/den (mohou se předkládat i platební karty, šeky či jiná konvertibilní valuta). Smyslem tohoto opatření se nezdá být jakkoliv omezovat příjezd turistů do Chorvatska. Příslušné orgány této pravomoce mohou vyžít například ve výjimečných situacích, např. v případě podezření z páchání trestné činnosti. V Chorvatské republice platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 24 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na oddělení pro cizince policie Chorvatské republiky. Tato oddělení jsou v každé větší obci. Doklad o přihlášení je nutno pečlivě uschovat do doby opuštění území Chorvatska, neboť je velice často vyžadováno chorvatskými orgány při odjezdu ze země. Chybějící doklad o přihlášení je zdejší policií posuzován jako přestupek, který řeší Přestupkový soud peněžitou pokutou, případně vězením.
Celní a devizové předpisy:
deklarovat na hraničním přechodu dovážené valuty není nutno, pokud jde o částky odpovídající době pobytu. Dovoz potravin a nápojů do Chorvatské republiky je omezen na “přiměřené množství vzhledem k délce cesty a počtu cestujících”. Určení “přiměřenosti” je v kompetenci celních orgánů. To znamená, že větší množství dovážených potravin celní kontrola nemusí propustit, případně může požadovat zaplacení cla. Celní předpisy Chorvatské republiky povolují bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby. Termínem “předměty osobní potřeby” jsou podle celního zákona myšleny výlučně předměty určené pro osobní potřebu během cesty a po dobu pobytu v zahraničí (oděvy, obuv, předměty osobní hygieny). Rovněž je možné dovézt (pro osobní potřebu) 1 kameru (16 mm), 1videokameru, 1 dalekohled, 1 kazetofon, 1 laptop, 1 osobní počítač, výstroj pro kempování (stan, apod.), 1 kolo, 1 moped, sportovní výstroj, výstroj pro sportovní rybolov, výstroj pro potápění, 1 přívěs, 1 plavidlo. Výše uvedené předměty se nahlásí na hraničním přechodu a po ukončení pobytu je nutné je opět vyvézt. Kromě výše uvedeného je možné bezcelně dovézt max. 200 cigaret nebo 20 doutníků, 1 l tvrdého alkoholu, 2 l vína nebo jiného obdobného alkoholického nápoje, 50 ml parfému. Toto opatření se nevztahuje na osoby mladší 17 let. Předměty, jejichž úhrnná hodnota překročí částku 300,-HRK a na které nelze pohlížet jako na předměty osobní potřeby, jsou procleny na hraničním přechodu při vstupu do Chorvatské republiky:
- do úhrnné hodnoty 5000,-HRK - celní daní 10% + 22% DPH ( např. u piva, tabákových výrobků, nealkoholických nápojů je zapotřebí ještě počítat s tzv. zvláštní daní)
- do úhrnné hodnoty nad 5000,-HRK - celní daní dle celního sazebníku + 22%DPH, eventuelně zvláštní daň (např. 1 hl piva 200,- HRK, 1 hl nealkoholických nápojů 60,- HRK)
Kurzy: 1 HRK = cca 4,13 Kč, 1 EUR = cca 7,52 HRK
Dovoz většího množství potravin podléhá sanitární kontrole na příslušném hraničním přechodu. Jedná se zejména o dovoz mléka a mléčných výrobků, pečiva a těstovin, alkoholických a nealkoholických nápojů, cukrářských výrobků. Dovoz masa a masných výrobků je zakázán. Veškeré informace na: Celní správa Chorvatské republiky (tel.:00385 1 6102333), www.carina.hr Dovoz drog a jiných omamných prostředků do Chorvatska není dovolen. Trestné je i užívání drog. Pokud chorvatská policie tento přestupek zjistí, pachatel je potrestán peněžitou pokutou a následně vyhoštěn se zákazem pobytu na území Chorvatska. Psi a kočky v doprovodu svého majitele musí mít mezinárodní očkovací průkaz.
Historie:
Ve starověku bylo Chorvatsko osídleno Illyry, ve 2. – 5. stol. se stalo součástí Římské říše, v 6. – 7. stol. přišli Slované. Koncem 16. století byla většina země obsazena Turky. Od konce 17. stol. probíhalo postupné osvobozování Chorvatska. Za revoluce v letech 1848 – 49 stáli Chorvaté na straně Habsburků proti Maďarům, se snahou o větší autonomii. Po 1. světové válce bylo Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 Jugoslávie. Po porážce Jugoslávie v roce 1941 vznikl pod německým vlivem Nezávislý stát Chorvatsko s fašistickou ustašovskou vládou. Od roku 1945 bylo Chorvatsko svazovou republikou socialistické Jugoslávie. Od konce 80. let následoval postupný rozklad Jugoslávie. V červnu 1991 Chorvatsko vyhlásilo nezávislost.